www.norskefondy.cz; www.eeagrants.org

Tisková zpráva

V Táboře startuje projekt zaměřený na zlepšení přístupu ke vzdělání.

Tábor, 4. 2. 2022

Organizace Cheiron přichází s programem, jehož hlavním cílem je aktivní zapojení romských dětí do široké škály všech úrovní běžného vzdělávacího systému. Projekt „Motivace ke vzdělávání od školky až po střední – podpora dětí i rodičů“ rozšiřuje stávající činnost organizace a zapojuje další odborníky. Realizován bude v letech 2022 až 2024 díky úspěšné žádosti o grant a finanční podpoře EHP a Norských fondů.

Obecně prospěšná společnost Cheiron má za sebou 25 let bohaté praxe zaměřené na vyrovnávání šancí a zlepšování podmínek soužití v Táboře. Dlouholeté zkušenosti organizace podpořené odbornými analýzami jasně ukazují potřebu zaostření na otázku všech stupňů vzdělávání. Intenzita a kvalita dosaženého vzdělání podmiňuje životní úspěchy, pracovní uplatnění, pomáhá předcházet chudobě a životu na okraji společnosti. Pravidlo úspěchu zní jednoduše – čím dříve do školky - a čím déle na studiích – tím lépe. V rámci nového projektu Cheiron počítá se zapojením dětí, jejich rodin, školek, škol, učilišť, poskytovatelů zájmových aktivit a odborníků zaměřených na vzdělávání i psychologickou podporu dětí.

Potřebu komplexního přístupu k tématu vysvětluje ředitel Cheironu Roman Varga: „Některé romské rodiny, zejména ty, které zažívají sociální vyloučení, neposílají děti ve věku 3 až 4 let do mateřských škol. A právě pro tyto děti je docházení do školky základním kamenem jejich další kariéry. To, co se zanedbá v nejmladším věku, se pak dohání velmi těžko“ Delší docházka do školky děti lépe připraví na základní školu a následně výrazně ovlivňuje i šance na dokončení středního vzdělání. „Pokud třeba dítě nemá stabilní zázemí a zároveň chodí do školky jen jeden povinný rok, nechytne se v první třídě a pak už se „veze“. Nestihne poznat v čem je dobré a jeho vzdělávání představuje obtěžující nutnost: pro žáka, jeho rodinu a bohužel někdy i pro pedagogy. Doma často čekají, až dítě ukončí povinnou docházku, aby mohlo začít přispívat na provoz domácnosti.

Proto program řeší komunikaci s rodinami, motivuje rodiče, aby posílali děti do školek už v mladším věku. Dále poskytuje podporu žákům na základní škole formou doučování či konzultací, pomáhá s jejich zapojením do zájmových a nepovinných aktivit (školní výlety, kroužky, tréningy atd.). Zprostředkovává oboustranně přínosnou komunikaci mezi rodiči a školou, případně zařizuje odbornou terapeutickou intervenci. Do projektu je zahrnuta také organizace letních táborů zaměřených na osobnostní rozvoj prostřednictvím skupinových terapií, muzikoterapie či arteterapie. Několik aktivit cílí přímo na podporu středního stupně vzdělávání. Jedná se nejen o pomoc s výběrem správné školy či s přípravou na přijímací zkoušky, ale i o zprostředkování stipendií a opět kontinuální komunikaci s rodinami, které své potomky od dalšího studia nebo vyučení odrazují.

V neposlední řadě projekt vytváří záchrannou síť (nejen) pro akutní krizové situace. Jedná se o koordinaci multidisciplinárního týmu profesionálů z různých oborů, kteří se zabývají dětmi a mládeží v riziku, řeší problémy a poruchy chování.

Očekávanými výsledky projektu je větší počet romských dětí v mladším věku ve školkách, úspěšnější žáci na základních školách a více romských studentů, kteří absolvují střední školu nebo učiliště. A stejně jako v případě většiny preventivních počinů, i tady se předcházení problémům vyplatí – doslova. Žák, který dokončí alespoň SŠ, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 až 2,8 milionu Kč víc než žák pouze se základním vzděláním (zdroj: analýza Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity).

Lucie Šebánková, spoluautorka projektu a vedoucí služeb v Cheironu upozorňuje, že čísla nejsou to nejdůležitější: „Nedávná distanční výuka zviditelnila problémy, které do té doby zůstávaly „pod kobercem“. Najednou bylo nepřehlédnutelné, že jsou ve třídách děti, které doma nenachází podporu a pomoc s učením, nikdo u nich neřeší spojení se školou. Často ani nemají klidný kout, kde by se studiu mohly věnovat. S velkým počtem těchto dětí jsme v Cheironu komunikovali a nenechali je vypadnout ze systému. Dodnes však společně řešíme palčivé následky sociální izolace. Psychické problémy, tendence k sebepoškozování, inklinace k závislostem. Ukazuje se, že čím více bylo dítě zapojeno do školních, sportovních a zájmových aktivit před lockdownem, tím snáze prošlo celým náročným obdobím.